Dubai Marathon 2008
Spojené arabské emiráty 17.1.2008 – 23.1.2008

Účastníci:  Zbyněk Nýdrle Jarmila Nýdrlová

      Uprostřed české zimy jsme utekli před sychravým a nevlídným počasím a vypravili jsme se do teplých krajin. Zúčastnil jsem se maratonu v Dubai s technickou a servisní pomocí mé ženy a následně jsme strávili necelý týden rehabilitačním pobytem.
     Zde je pár postřehů z letošního maratónu v Dubai. Pro účast na tomto závodě jsem se rozhodl již v polovině minulého roku v době, kdy jsem neměl ani tušení, že se zde bude konat pokus o překonání nejlepšího světového času. Přestože mám za sebou několik desítek maratónů včetně velkých světových závodů a nejsem už dlouho žádným nováčkem, ale letitým veteránem (+50), musím se přiznat, že odstartovat ze třetí řady v těsném závěsu za Haile Gebrselassiem byl krásný zážitek, který mi zvýšil tepovou frekvenci ještě před samotným startovním výstřelem.
     Vlastní závod se nedá srovnávat, co do účasti běžců, se světovými závody a nikdy tomu ani nemůže být, z důvodu absence místních běžců, kteří všude po světě tvoří kvantitu běžeckého pole. Domácí běžci zde prostě skoro žádní nejsou, protože relativně slušné klimatické podmínky pro běh v této oblasti panují pouze tři měsíce a po zbytek roku se tu střídá velké horko s pekelným vedrem, doprovázeným téměř stoprocentní vlhkostí vzduchu. Vím o čem mluvím, protože jsem v této zemi před pár lety dlouhodobě působil a dobře si vzpomínám na pomalé letní výklusy v pozdních nočních hodinách…....
     Organizace závodu byla na nadstandartní úrovni, prezentace den před závodem v objektu Dubai World Trade Centre byla bez jediného problému. Start těsně po rozednění v 7.00 byl za ideální teploty 17°C, která se během závodu mírně zvyšovala, ale stále byla přijatelná. V cíli maratónu bylo registrováno necelých osm stovek běžců a běžkyň z mnoha koutů světa. V rámci sportovního dopoledne se zde ještě konal závod na 10km – cca tři tisíce účastníků.
      Obrátková trasa byla přímá a vedla v zajímavém prostředí okolní zástavby, kde se střídaly skvosty moderní architektury s tradiční zástavbou honosných sídel a kdo nechtěl upírat zrak pouze do dálky, kde byla vytoužená obrátka, měl opravdu co sledovat. Mimo prvních a posledních 5-ti km, kde se probíhalo mimo obytnou zástavbu spletí křižovatek, nadjezdů a podjezdů, bylo podél trati hodně diváků, kteří hlasitě povzbuzovali nejen čelo závodu, které směřovalo k cíli, ale i ty, kteří se teprve blížili k obrátce. Samozřejmě, že srovnávat s atmosférou v New Yorku, Berlíně, Rotterdamu ap. nelze, ale přiznejme si, jaká by byla atmosféra na maratónu v Praze bez zahraničních turistů podél trati? Občerstvovací stanice fungovaly zcela bezchybně, servis v cíli byl rovněž na jedničku.
      Můj osobní zážitek z vlastního závodu i celého dění kolem něj je jen ten nejlepší a určitě bude v mém soukromém žebříčku hodně vysoko a to nejen z důvodu maximální spokojenosti s dosaženým časem 3:15:38. Ve výsledkové listině jsem našel ještě jednoho běžce z ČR (Martin Hruška s časem 3:58:10).